Video: To byla šlupka! Talent Petr Ptáček skončil v bariéře
Myslíte si, že závody motokár jsou nějaká procházka růžovou zahradou? Tak to jste na velkém omylu, mnohdy jsou to boje na ostří nože a mladí jezdci mají co dělat, aby se udrželi na trati. Není se čemu divit, že sem tam nějaký borec skončí v bariéře, tak jako jedna z největších nadějí českého motorsportu Petr Ptáček v závodě Mezinárodního mistrovství Německa v rámci přípravy na zářijové mistrovství světa. To se pojede rovněž v Německu.
Přitom vše zpočátku vypadalo celkem dobře. Volné tréninky na hlavní závody probíhaly skvěle, Ptáček měl rychlost, vyladit se povedlo i šasi a dal se tedy čekat kvalitní výsledek. Jenomže u sportu člověk nikdy neví. I nejlepší jezdec v nejlepším autě může udělat chybu, nebo se stane něco nepředvídatelného. Nakonec, i o tom závody jakýchkoli aut, formulí či motokár přeci jsou. Tím spíš, když okruh, na kterém se Mezinárodní mistrovství Německa jelo, je náročný na pneumatiky. „Mnoha jezdcům se tvořily blistery, nám se však podařilo najít setup, který byl šetrný ke gumám a zároveň jsme neztratili moc na rychlosti,“ popsal dobrou práci Formula K teamu Ptáček. Přesto mu v kvalifikaci trošku rychlosti k ideálu chybělo, pneumatiky se zahřívaly později a Petr musel vsadit vše na jednu kartu - buď zajede dobrý čas v poslední minutě, nebo hlavní závod odstartuje ze zadních pozic.
Na Petrovi byla znát nervozita, ale hlavně velká zodpovědnost. „Jízda na hraně znamenala moji chybu, která mě stála asi dvě desetiny, což znamenalo start zezadu startovního pole. A když se prodíráte kupředu, je velké riziko kolize, často také potkáte divoké jezdce," dostal se už Ptáček k samotnému prvnímu závodu. Přesně to se mu stalo ve dvanácté zatáčce. Když předjížděl jednoho z takových závodníků a jeli bok po boku, soupeř do něj zatočil a Petr se tak trochu prolétl do bariéry. Resumé bylo jasné - druhou finálovou jízdu pojede z předposlední řady, tedy až z dvaatřicátého místa.
Přesto nesložil zbraně. Času však bylo hodně málo a přes veškeré úsilí týmu se motokáru nepodařilo dostat do nejlepší kondice. „Šíleně táhla do leva, nadřel jsem se i na rovinkách, abych ji udržel v přímém směru.“ Přesto se mu start povedl, první kola se posouval dopředu a po zbytek závodu se pak jen spíš bránil atakům soupeřů. Nakonec dojel třiadvacátý i s ohnutým šasi, což byl posun o devět příček. Petr však nesmutnil, naopak. „Beru to jako zkušenost. Zazávodil jsem si a pohár přivezu v září z mistrovství světa!“
